MILUJI

Každá chvíle co jsem s tebou je mi drahá.
Každou chvilku co tu nejsi, mé srdce strádá.
Miluji tvé oči, co jsou jako čokoláda.
Miluji tvě rty, co jsou jako maliny.
Miluji tvé polibky, které jsou tak nádherný.
Miluji tvé ruce, které plné něhy jsou.
Miluji tvůj dotek, který je mi odměnou.
Miluji tvůj úsměv, který jako sluvce září.
Miluji každý kousek tvého těla,
kéž bych častěji hýčkat ho směla.
Chci být s tebou v pelíšku,
ty můj zlatý MAZLÍČKU!!

 

ANDĚL

Miluji dívku s tváří anděla.
Miluji ji celým srdcem svým.
S nikým jiným už bych být nechtěla.
Miluji, když mé rty se přiblíží k tvým.
Miluji, když se ke mě přitulíš
a vedle mě celou noc spíš.
Lásko má chci při tobě celý život stát,
svou lásku ti dát a na věčnost tě MILOVAT!
To přání mé je a snad i tvé.
Dávám do toho všechny své naděje.
Tak snad nám to štěstí osud dopřeje.
Už nechci mít srdce zlomené, láskou zklamané!
 

VYZNÁNÍ

Jsi hvězdička má,
co mé radosti a trápení zná.
Jsi mé štěstí,
jak velké neumíš si představit.
Jsi má radost, která umí mé trápení odstranit.
Jsi můj sen,
který sním si každý den.
Jsi mé srdce,
které láskou bije a díky tomu žije.
Jsi má touha,
kterou neumím ovládnout.
Jsi človíček,
se kterým bych chtěla životem plout.
Jsi má naděje v dlouhé přátelství,
které nikdo nerozbije!
Jsi pro mě mnohem víc,
jen to už se slovy nedá říct.

POEZIE PŘED SPANÍM

Půlnoc už odbila a mě se zavírají víčka.
Půlnoc už odbila a doplápolala i poslední svíčka.
Mé myšlenky však jsou vzhůru.
Mé představy jsou jako živé.
Ne - neznamenají noční můru,
ale andělské stvoření milé.
Bude mě provázet celičkou noc a chránit mé sny.
Má tak velikou lásky moc,
že své srdce mu dávám...
...a tou nejšťastnější osůbkou pod sluncem se stávám.
Už nechci sama být!
Už nechci jenom snít!
Ale s mým milým andílkem životem jít!

DNES JIŽ MINULOST

Je to tak týden co zahlédla jsem oči,
kolem kterých se má mysl točí.
Je to tak týden, co mám nutkání v nich číst,
pokaždé nový nepřečtený list.
Je to tak týden, co cítila jsem dlaň a její pevný stistk.
Je to tak týden, co se s Tebou objímám a v Tvé náruči taju.
Upadám do své fantazie se kterou si hraju.
Má mysl se srdcem se spojuje... pocitu štěstí si hoduje... (dnes už tomu tak není )
 

UVĚDOMUJI SI

Srdce se mi svírá úzkostí, už nemá pro koho žít.
Srdce se mi svírá úzkostí, už mu opět zbývá jen snít.
Srdce se mi svírá úzkostí, proklíná rozum, že zvítězil.
Srdce se mi svírá úzkostí, že ho opět rozum porazil.
Já proklínám sama sebe, jaký jsem byl sobec.
Já proklínám sama sebe, jsem úplný blbec.
Dala jsem sbohem člověku, kterého miluji víc než život svůj.
Dala jsem sbohem člověku, kterého miluji a teď tu jsem sama, jak v plotě kůl.
Lhala jsem sama sobě, lhala jsem i Tobě!
Není pravda, ty mé blbé keci, jen jsem si připadala jako pták v kleci.
Bylo na mě spousta nátlaků a tys byla tou obětí a já si to teď vyčítám.
V hlavě a v srdce tě stále mám.
Člověk musí chybovat, aby si uvědomil, jak se věci mají,
že osudové situace si s námi jenom hrají.
A pak to takto vypadá, že na vinně jsem z velké části i já.
Říkáš, že je pozdě, že nejde vrátit se.
Též se nechci vracet zpět, ale vím že mě miluješ.
Chci začít od začátku, vím, že to nepůjde hned.
Protože to co jsme prožily nebyl jenom med.
Srdce se mi svírá úzkostí, ale bojuje dál.
Srdce se mi svírá úzkostí, ale už nebude ten co v koutě stál!
Začít znova je naší lásce naděje.
I když se teď na mě štěstí nesměje.
BUDU VĚŘIT!!! Jelikož naděje umírá poslední!!!

INTERNETOVÁ SEZNÁMENÍ

Písmenka ti kolikrát napoví,
že lidé nejsou až tak zlí. ¨
Však poddat se jim nesmíš!!
Na skutečnost počkat si musíš!!
Nikdy v nich nemáš jistotu a mohou klamat
a skutečnost tě může mnohdy smutně zklamat.
Odstup držet si dobře je, pak nepřijdeš o všechny své naděje.
A když dobrý človíček nakonec to je.
Příjemný pocit u srdíčka tě hřeje.
Pak je krásné když jeden druhého poznává.
Tak jako já budu tebe a ty mě, má milá neznámá.
Tvůj hlas mi stále v hlavě zní,
je jak sladké vábení.
NE Láska....lekat se nemusíš.
Všsk jakési city ve mě probouzíš.
Nemohu se dočkat sž pohlédnu ti do očí
a s námi oběma se svět roztočí.
Až uvidím tvůj úsměv v realitě,
už asi nikam nepustím Tě!!:-)
Snad jedna v druhé najdem přítele,
který podrží když je zle.
Který se s tebou bude smát a i slzy prolévat.
Bude s tebou i když nebude
a když nic jiného nezbude.....
Stačí si vzpomenout a telefon zvednout....

SRDCE NA DLANI

Srdíčko na dlani schované mám, 
komu pak komu já ho dám? 
Srdíčko v dlani schované mám,
kdo pak si ho zaslouží?
Srdíčko v dlani schované mám,
kdo pak po něm zatouží?
Srdíčko v dlani schované mám,
pocit samoty v poslední době jen znám.
Srdíčko v dlani schované mám,
bojí se...už nechce zažít lásky klam.
Srdíčko v dlani schované mám,
kdo pak jej vymění a zahojí jeho tesknění?
Srdíčko v dlani schované mám,
komu pak komu já ho dám?...

SAMOTA

Televizní obrazovka bez zvuku, rádio dodává tóniny.
Na tvou fotku dívám se dlouhé hodiny.
Nemohu se od ní odtrhnout,
oči mi v slzách začínají plout.
Stýská se mi a nechci tady je tvou fotku mít
a nechat si o nás dvou do nekonečna jen snít.
Přeji si vedle tebe večer usínat a ráno probouzet,
znát tě od prvního A až do posledního ZET.
Prostě je to tak, chtěla bych být tvůj zrak.
Vidět všechno tak, jako to vidíš ty.
Porozumět tvé duši a znát tvé sny.

LÁSKA

Vítr fouká na nábřeží, dívka s pláčem kolem běží.
Utekla jí láska, běží za ní.
Chytnout ji zpět však lehké není.
Volá. "Lásko počkej prosím!!"
"Vysvětlit ti něco musím.
Nevážila jsem si Tě, viděla jsem jen sama sebe.
Přijmi mojí omluvu, samota mě teďka zebe.
Šanci poslední mi dej, nenech moje srdce plakat.
No tak Lásko slitování semnou měj, fakt na sobě budu makat."
Láska na ní hleděla, nejistýma očima.
Sílu opustit ji neměla, dušička jí bolela.
Do očí si obě hledí,
ani neví, že tafný pozorovatel kousek sedí.
"Škoda by bylo tak velké lásky,
zbytečně by se vám bez ní dělaly vrásky.
Vždyť Láska je jak orchidej,
když ji máš tak ji dej!"
Slzy jim po tváři stékají,
jen sami sebe, nikoho jiného nemají.
Láska chytla dívku za ruku a vracela se s ní zpět.
"Když jsem s tebou nevnímám kolem svět."
"Miluji Tě a ty to dobře víš, i když s tebou byl často kříž.
Však důkaz lásky od Tebě teď mám
a jsi to nejlepší, co na světě znám!!!"
Byli sobě souzení a city k tomu druhému člověk jen tak nezmění.

VYHASNUTÍ

Mé tělo bez ducha, bez sladké chuti života.
Děsí mě ta strašná samota, začínám cítit funkci robota.
Můj život nabývá stereotypní automatiky.
Již opouštím klub pro romantiky.
Loučím se s ním bolestně,
však mé lásky schopné city jsou nezvěstné.
Život mi bere vše, co mi je drahé,
bez slitování, krutě a náhle.
Bojím se někoho připustit k tělu,
opětovat člověku radost a něhu.
Je to jak brouzdání bez šatů v ledovém sněhu.
Na sněhové pláni opuštěná chladnu a chladnu,
v té samotě sotva žít zvládnu.
Volám o pomoc..zoufalá..ale nikdo nepřichází.
Jsem sama

TOUHA

Toužím po lásce věčné.
Jít s ní po cestě nekonečné.
Toužím po ní víc než dřív.
Toť jedno z přání mých.
Chci ji hladit po vlasech, scholit se jí do klína.
Vědět, že je na celý život má jediná.
Chci lásku dávat i přijímat,
starosti a zlo kolem sebe nevnímat.
Prijde? Kdo ví?
Na to mi nikdo neodpoví.
Budu čekat, doufat dál... naději v srdíčku stále mám!!

PROKLETÝ POCIT

Zas je to tady, raněnné srdce.
Láska ta bolí, nechci jí více.
Bolí a skličuje, odchází pryč.
Od mého srdce vzala si klíč.
Odchází daleko, není už návratu.
Srdce mi krvácí a nemám záplatu.
Láska mě ranila, vztek na ní mám.
Mé srdce zabila - umírám.
Láska ten pocit prokletý cit.
Neexustuje před ním učinný kryt.
Jednou-li poznáš - staneš se závislým.
Nechceš být sám, to stále máš na mysli.
Toužíš a hledáš, ženeš se dál.
Naděje sbíráš, ale čas jako by stál.
Čím více toužíš, tím víc si sám.
Čím víc hledáš, tím míň nalézáš...

SÁZKA

Slunce už zapadá, ty už jdeš spát.
Tak moc bych se chtěla s Tebou ještě dlouho smát.
Však utichl smích, vyhasla láska.
Zas je tu další prohraná sázka.

POCHYBNOSTI

Osudy lidí v domech, šumění listí ve stromech,
jsou pro mě tajemstvím, jako jsi Ty. Občas je to jako nahlížení d černočerné tmy.
Nic nevidím, neumím Tě znát, jak mužu všdět, že si semnou nechceš jenom hrát.
Díky tomu mi nejde mocs se smát. Mohla by si mi do očí lhát?
Nebo se na tohle radši nemám ptát?
Pronásledují mě stálé obavy. To se jich snad nikdy nezbavím?
Proč pochybuji o člověku se kterým chci žít?
To už člověk beze strachu nemůže spokojeně životem jít?
Proč vlastně ze všeho strach mám? Já už se sama v sobě nevyznám.
Zbytečně maluji na zeď čerta, vidím všechno černě.
Zlé myšlenky se mě drží dlouho a věrně.
Moc otázek najednou, odpověď žádná. Vševědoucí studna je úplně prázdná.
Musím se postavit, překonat strach. Nemyslet na zlé a budovat náš vztah.
Risk je součástí života, neexistuje nikom 100% jistota.
Když nebudu riskovat, všechno tím vzdám.
Když o Tobě budu pochybovat, tak Tě ztratím.
Ztratím člověka, kterého tolik ráda mám.
Čas ukáže jestli anděl strážný nad námi stál a co vlastně s námi bude dál....

MELANCHOLIE

Teď melancholie mě popadá
Lásky plný motor se ve mě rozpadá.
Došlo mu palivo, nemůže jet dál.
Toho se celou tu dobu bál.
Slzami srdce mi rezaví.
Jen polibkem z lásky se uzdraví.
Potřebuji milovat a byt milována, prázdnota do mého srdce není zvána..tak proč vešla dál?
Ty mi lásku můžeš dát, tak proč stále na jednom místě stát.
Vyplň mi mou prázdnotu, já vyplním tvou.
Toužím po tom, aby si byla jen mou!!

SMUTEK

Z cigarety vychází dým,
napadá mě u toho rým.
Jak prokletý život je,
tolik bolesti je uvnitř mě.
Bojuji, peru se jak lev,
bohužel vítězí ten proklatý hněv.
Na samu sebe, na moje srdce,
k nepravé osobě citami vždy hne se.
Na bitevním poli,
rozum prohrává v boji.
Při usinaní tvořím si svou vizi,
ale žena kterou ráda mám, mi před očima mizí.

CHTĚLA BYCH 

 
Samota není dobrý společník a láska je pěkný nevděčník.
Chtěla  bych milovat, láskou se vznášet
Chtěla bych milovat, neplnit své oči pláčem.
Chtěla bych milvat, se svou láskou v obětí usínat.
Chtěla bych se probouzet s hřejivým tělem své lásky. 
Nechci ze zklamání a mé nerozhodnosti počítat vrásky.
Chtěla bych milvat, prolomit v sobě ten chladný led. 
Chtěla bych milovat, ale jako by ten cit ze mě někdo sněd.
Jo život není peříčko a ani sladký jako med. 
Nemoju mít vše lehce a hned. 
Trpělivost růže přináší... 

LÁSKO

Nemohu ti lhát, že chladnou zůstávám.
Nemohu ti lhát, že na tě nemyslím.
Nemohu ti lhát, že touha mít Tě vedle sebe sílí.
Nemohu ti lhát a snad se mé srdce nemýlí.
I mnou vzrušení projíždí, jak elektrický proud.
Sněním o Tobě, trnu vášní a nemohu se hnout.
Přijď ke mě, pohlédni mi do očí.
Přijď ke mě, ať jen s námi dvěma se svět roztočí.
Přijď ke mě a nenech mé bručky v bříšku klidné.
Přijď ke mě, obejmi mě a pohlaď vlídně.
Rozum zápasí ve mě se srdcem mým.
I mýlit se mohu-vím.
Trochu strach z Tebe mám.
Tak prosím objev se v mém životě ať rozum přesvědčím, že nejsi jenom klam

STÝSKÁNÍ

Stojím u okna v pokoji a dívám se ven.
Chybíš mi, už je to déle než den.
Tvé oči se na mě stále dívají.
To po čem toužíš mi říkají.
Však i svá tajemství někde v hlouby skrývají
a já se je snažím číst potají.
Stále cítím tvá ústa na svých.
Tlukot srdce v mých uších ještě neztich.
Cítím tvůj nekonečný chtíč.
Proč tu teď se mnou nejsi? Proč jsi pryč?
Chybíš mi, už je to déle než den.
Stojím sama u okna v pokoji a dívám se ven.
Tak kde pak se touláš?
Pojď ke mě - sem.

OMLUVA

Zatím co ty se sprchuješ a voda smí hladit tvé tělo.
Já čtu si tvá písmenka.. přemýšlím a mé srdíčko trochu posmutnělo.
Nemohu se zbavit pocitu, že dnešek mi zazlíváš, že dnes s úsměvem na rtech ze mě nemíváš.
Ráda bych svou chybu napravila..svou náruč ti nastavila.
Nechci aby ses mi vzdálila a měla pocit, že čas tu se mnou marnila.
Pochop.. mé srdce po tobě touzí.. stala ses mým snem.
Jsem človek, co nekamarádí se zlem.
I já spoustu bolestí zažila.. své srdce na kousky měla.
Ale život se má žít a né přežívat.. proto něco špatné pro něco dobré.
A tak nebudu osudu nic zazlívat.
Svá slova Tobě psaná je řeč mého já.. a já vím, že chci být jen a jen Tvá!!

BLUDIČKA

Připadám si jako bludička v jeskyni obklopená tmou.
Smutek a samota se stávají láskou mou.
Té co jsem srdce své dala mi s ním do dáli odcestovala.
Teď poušť prázdnoty ve mě se rozléhá.
Duše má slzy smutku rozlévá.
Chěla jsem básné plné lásky psát.
Teď se mi smutkém chce jen spát.
Nemám srdce a tak ve mě nemá pro koho co bít.
Není pro koho žít....

ODLOUČENÍ

Až odjedeš mi do dáli, bude se mi stýskat moc.
Budu mít bez tebe osamocenou každičkou noc.
Do nebe se budu dívat a pozorovat hvězdné pole.
Políbení ti po hvězdičkách posílat a ne obyčejné.. strohé.
Budou láskyplné, toužebné jako mé myšlenky nezbedné.
Budu se těšit na každé tvé písmenko.
Víš bude to jako každé nové semínko, do naší vzrůstající lásky.
I když vše co se děje občas je jak dostihy a sázky.
Ale kdo neriskuje - nevyhrává a já vyhrát toužím.
Chci v tvém srdci na privním místě být, stejně tak jako jsi ty u mě.
Chci v mysli neustále probíhat a okolní svět nevnímat.
Aspoň ve chvílích které budou jenom naše.

BOJ

Do mého života vstoupilas jak sluneční paprsky.
Pohladila jsi mě po tváři a otevřela oči.
Jsi ta kolem které se mé srdce, duše, myšlenky, život točí.
Vnesla jsi do mého života pocit štěstí, lásku, smích, radost.
Tak proč teď mám o Tebe teď starost??
Chtěla bych i já být příčinou tvého smíchu.
Oddat se Ti a našem společným hříchům.
Mít svou dlaň vloženou do tvé.
Nikdy se uz nebát ve tmě.
Dávat ti pocit bezpečí.
Aby jsme byly Ty co už nikdy smutkem nebrečí.
Ráno se vzbudit dřív než Ty.
Pozorovat Tě a sledovat tvé sny.
Pak polibkem do nového dne Tě přivítat.
Pak tě vzápětí pomilovat napřiklad.
Chtěla bych ti dát všechnu lásku co v sobě mám.
Ale ty odmítáš, utíkáš a já se v Tobě nevyznám.
Já utíkat nebudu, dokud budu mít síly.
Vždy Ti budu na blízku, chci to o čem jsme společně snily.
Naděje umírá poslední a já jí v sobě stále mám.
A stejně jako ty, vše nechám náhodám.
Možná jednou, možná někdy otevřeš oči i Ty a zjistíš, že nejsi na světě sama,
že jsi jedním andílkem milována.
A vyhledáš jej!!!

PŘÁNÍ

Slíbila jsem Ti hvězdu padající..nezapoměla jsem.
Jen spánek přetrhl mi myšlenku a tak příště si dam připomenutí na nástěnku!:-)
Hvězda u mě na Tebe čeká, tvá přání pošle do nebes.
Kde anděl před Těbou smeká, že i přes smutek se usměješ.
Předá Tvůj vzkaz dále, aby jsi se pak už jen štěstím smála neustále.
Aby když začne nová den, měla jsi chuť žít
a když večer ulehneš budeš si opět snít.
Kdy pro Tebe úsměv druhého bude pohlazením a ne banalitou.
Kdy obyčejným přátelským posezením, ti přání kvetou.
Kdy květina bude mít pro Tebe svůj význam..
To ti vše přeji, k tomu se přiznám

VZDÁVÁM SE

Vstoupila jsi do mého života a já měla radost, že mě opět má někdo rád.
Někdo komu stejný cit chci dát.
Ale nebudu ti lhát, že náš vztah mi bude hodně brát.
Nechci mlčet a v koutě stát a věčně na to co mám dělat se ptát.
Musíme se teď s láskou prát a o nás dvou si nechat jen zdát.

TĚŽKÉ ROZHODNUTÍ

U prostřed sálu sama stojím, osudu svého se trochu bojím.
Mohu si vybrat, volba je težká.
Na jihu je perla pro mě lesklá.
Na severu samota teskná.
Na vychodě prátele konejšící mojí samotu.
Na západě vidím tajemnou černotu.
Jistotu v tom co chci mám.
Byť moc ráda tě mám, lásky jako takové se mezi námi vzdám.

PSANÍ KDYŽ MI NEJDE SPANÍ

Slunce už šlo dávno spát a já už bych si měla jít něco o tobě zdát.
Jen stále tužku držím v ruce a pustit jí nechci, to je touha po Tobě přeci!!
I takto jsem stále s Tebou, s láskou a něhou.
Tvořím si nekonečné příbehy o naší lásce.
Žádné loterii žádné sázce.
Dávám ti tím své já, to ještě nikdo nemá.
Daruji ti tím sebe.. a proto, že jsi jediná láska v srdci mém.
Tak na ber...s láskou si mě prosím vem.
Toto vše teď cítím, tímto pocitem se teď sytím.
Jsem opilá láskou, to by nepřemohlo žádné množství pití.
Nechci se toho všeho vzdát a ani Tebe.

PŘÁNÍ NA DOBROU NOC

Uléháš ke spánku.. víčka ti těžknou.
Vydáš se po stezce snu..tou hezkou.
Uléhaš ke spánku, tak mysl svou ulož též,
ať v sladké sny procitneš.
Nech se unášet jejich svůdnosti,
užij si ten pocit lehkosti.
Nech unášet touhu svou..
Nech své sny s klidem plout.
Posílám ti anděla co bude tvé sny střežit.. že ve snu se sejdeme ..budu věřit:-)....

LILIE

Uvadá lilie, květy jí hnědnou..
Není nám souzené, být spolu ve dvou.
Uvadá lilie a mé srdce se svírá,
opět je jako prázdná díra.
Uvadá lilie, bere mi naději..
Chtějí být spolu, co spolu být nesmějí.
Uvadá lilie, listy květů padají dolu k zemi, v bílou už se nepromění
zůstanou v zapoměni... Tak jako my?!...

PROČ???

Proč Tě plnou hlavu mám?
Proč mé oči ubírají se k slzám?
Proč chybíš mému srdci?
Přijít o Tebe nechci!!
To ať mě raději sežerou vlci..

KROKY

Kroky zpět a zas vpřed, srdce někdy schladne jako led.
Kroky vpřed a zas zpět, srdce někdy kvete jako luční květ.
Kroky zpět a zas vpřed, láska nikdy není med.
Kroky vpřed a zas zpět. Podívej se mi do očí, přímo do nich hleď.
Kroky zpět a zas vpřed, srdce je motor nás všech.
Kroky vpřed a zas zpět, když přestane být, je to pech.